Vánoční velryba

Už jsem byli na Zélandu dva týdny a ještě se mi nepodařilo pohladit žádnou ovečku. Ano, jsem blázen do zvířat :) Tomáš mě překvapil a ve městě Dunedin na východním pobřeží sehnal farmu a my jsme tam mohli přespat u místních, kteří chovali několik ovcí, krav, slepic a kačen. Konečně jsme mohli nakrmit ovečky a udělat si pár vtipných fotek :) Nejkrásnější byl ten klid, malá farma na kopci nad městem, ticho, jen příroda a bučení…takhle dobře už jsem se dlouho nevyspala. A největší překvapení čekalo ráno na snídani - pod stolem běhala malinká kačenka, kterou si tam nechali jako sirotka a už byla pěkně ochočená, takže nás okusovala a behala za majitelem jak pes.  Zvířata mě vždycky hodně nabijou energií.

Cestou na sever se nám podařilo najít Edoras z Pána prstenů. Po dvaceti kilometrech po štěrkové cestě mězi krávama se nám otevřel výhlad na obrovskou planinu mezi horama a uprostřed stál malý kopec. Zjistila jsem cestu z internetu a dotyčný psal, že to byl nezapomenutelný zážitek a měl pravdu. Kopec se zdál malý jen z dálky, vylézt na něj nám dalo docela zabrat, ale stálo to za to. Jih a východ jižního ostrova nám učaroval, konečně je to to ten pravý Zéland o kterém všichni mluví.

Co by to bylo za návštěvu Zélandu bez pozorování velryb. A ještě k tomu o Vánocích. Ubytovali jsme se v malém městečku Hanmer springs s horkými prameny (teď není pro změnu dobře Tomovi, tak vynecháváme:), odkud je to do města Kaikoura blízko. Tam je k tomu nejlepší příležitost, velryby se u pobřeží vyskytují skoro pořád a společnost slibuje až 95% úspěšnost, jinak vrátí většinu peněz, no neberte to :). Vyrazili jsme ve skupině asi třiceti lidí (polovina číňani) na dvouhodinovou plavbu s nejasným výsledkem. Po pár minutách čekání se najednou vynořil 16metrový Vorvaň obrovský! Klidně si ležel dvacet minut na hladině, vypouštěl proudy páry, pak ukázak obří ploutev a potopil se. Takhle jsme asi hodinu pozorovali tři samce včetně hejna delfínů, kteří nás doprovázeli cestou do přístavu. Tomu říkám vánoční dárek:)

Dnes je štědrý den a nás čeká cesta na poslední místo - Christchurch, kde odevzdáme auto, dáme si někde dobrou večeři, zítra ráno zavoláme rodině a odpoledne odlítáme. Je mi smutno, Vánoce jsou opravdové jen doma, tady zní koledy spíš vtipně - je slunečno a 25 stupňů. Ale my to spolu zvládneme, jsme na to přece dva. Tak šťastné a veselé, užijte si své nejbližší!


Ps: pri vanocni veceri v hotelove restauraci jsme ucitili na par vterin zemetreseni. Uz se vazne tesim pryc:)

 

 

Cesta kolem světa Váchalovi