Krásy a klid jižních ostrovů

Příšerná místa jako Krabi a Phi phi jsme nechali za sebou a vyrazili dál na jih, kde je to pravé Thajsko - bílé pláže, smaragdově zelená voda a klid. Ostrov Koh ngai je naprosto klidné tiché místo s pár "rezorty" (pár dřevěných bungalovů a recepce), kde se brzy budete nudit. Každý večer začíná odliv, který trvá až do rána a voda ustupuje asi o 50 metrů, takže to není úplně ideální stav. Když se ale voda zase nahrne, je to krása. Navíc Thajsko má moře skoro bez vln, takže jsou dny kdy je voda klidná jak na českém jezeře. O to je absurdnější představa vln Tsunami na tak klidných místech. Po třech dnech jsme se vydali ještě níž - na nejvzdálenější ostrov Koh lipe. Jízda lodí trvala 3 hodiny se všemi zastávkami na dalších ostrovech a thajci si zřejmě myslí, že mají nafukovací lodě - příbírají pořád víc a víc turistů a ti už si ani nemají kde sednout. Taková jízda nás pak čeká 6 hodin směr Koh lipe - Phuket.

Koh lipe je malý ostrov s bílými plážemi a průzračnou vodou. Vybrali jsme si ubytování v bungalovu na Sunset beach, který měl dokonce velkou plazmu a obývák. Televizi jsme neviděli opravdu hodně dlouho:) Pláž má večer krásný výhled na západ slunce, ale po návštěvě Sunrise beach spíš doporučuju tuhle stranu. Písek je tady úplně bílý, voda nádherně smaragdová a je tu víc živo. Centrum je plné barů a restaurací a vládne tu pohodová atmosféra bez stresu, ne jako na Phi phi. Opravdu nádherné místo na odpočiněk, ale my už máme odpočinku tak nějak dost a těšíme se na akční Srí lanku.

Co napsat k Phuketu. Možná už zním asi hodně kriticky, ale když po těch všech místech vidíme přeturistované destinace plné rusů, nacpanou pláž, obsluhu v restauraci bez zájmu a úsměvu, a po příjezdu už ani taxikáři nechtějí smlouvat a jsou arogantní ("za míň nejedeme, běžte si pěšky"), tak to jinak nevidím. Nechápu, jak někdo může říct, že byl v Thajsku a navštívil jen Phuket. A co hůř - pořádně nevylezl z luxusního rezortu :) Je to zvláštní, protože dřív pro nás byl Phuket jakýmsi znakem luxusu a nedostupnosti když se mluvilo o vlnách tsunami. Teď tu jsme a vidíme jen samá negativa. Včetně cen - už to dávno není takové, jako to prý bývalo. Jídlo stojí v průměru 250 CZK. Pozitivní je alespoň náš hotel Eastin Yama, který můžu doporučit - na kopci s výhledem (alespoň v noci nemusím myslet na tsunami), příjemným bazénem a milým personálem. Dokonce nám v pět ráno udělají balíčky se snídaní na cestu.  Za nás určitě Thajsko ale zatím nejhorší destinací z celé cesty.

Dnes jsme na cestě přesně 4 měsíce a připadá nám to jako dva roky. Všichni nám píšou, jak to uteklo, ale na naší straně rozhodně ne. Ještě zbývá pár týdnů do reality a je neuvěřitelné, co všechno jsme stihli. A ještě stihneme.