Klokaní safari

Dvy dny v Brisbane stačili na odpočinek a tak jsme se vydali směrem zpátky na jih, 4 dny zbývají do odletu ze Sydney. Zastavili jsme se na noc ve slavném Gold coast, což je menší napodobenina amerického Miami - dlouhé pláže, věžáky, hotely, shopping, zábavní parky. Vstup 96 dolarů za osobu nás od zábavy a horských drah odradil. Přece jen jsme se vyblbli už v L.A. a na další není budget. Pláž byla pokrytá červenými vlajkami kvůli vysokým vlnám a proudům, a také plná vyplavených modrých medůz. Ptali jsme se plavčíka jestli je to kvůli vlnám nebo kvůli medůzám a ujistil nás, že tyhle nejsou nebezpečné. Vyskytuje se tady ale čtyřhranka, která je průhledná a smrtelně jedovatá, takže se plavat ve vodě neodvažujeme.

Protože dálnice mezi Brisbane a Sydney nevede přímo po pobřeží a tudíž na ní není nic zajimavého, rozhodli jsme se zpestřit si tentokrát cestu na jih jízdou kousek po vnitrozemí (kousek rozuměj 1000km:). Rozdělili jsme jí na tři části a dvě přespání v malých městech, které jsme vybrali podle vzdáleností na mapě - Tamworth proslavené australskou country hudbou, který má na okraji města velkou sochu zlaté kytary, a Tenterfield blízko národních parků.

Brzy odpoledne jsme dorazili do Tenterfieldu a jako vždy pokecali s recepčním malého motýlku, zeptali se na zajímavosti v okolí a on se zajímal odkud jsme přijeli a kam cestujeme. Reakce každého na náš trip je hodně pozitivní, nikdo neskrývá emoce a nadšení typu: "wauuu", ale tentokrát byla reakce: "Cože, vy máte líbánky a cestu kolem světa? A co proboha děláte v Tenterfieldu??":). No co, prostě jsme se nabažili pláží a víc nás baví divočina než města a civilizace. Teplota šplhá přes den ke čtyřiceti stupňům, takže až večer jsme vyrazili na trip do Bald rock a Boonoo boonoo národních parků, protože se nám ještě nepoštěstilo vidět klokany prohánějící se po silnicích, jak o tom všichni mluví. Srážka s klokanem je tu pravděpodobnější ještě víc než u nás se srnkou. A vyplatilo se! Hned po vjezdu do buše se začaly rojit hejna klokanů, někteří přeskákali silnici a zmizeli v buši, jiní zůstali nehnutě stát a se zájmem nás pozorovali. Na housku jako ti ochočení v rezervaci moc nereagovali. Dokonce se nám podařilo vidět černé papoušky kakadu, kteří jsou velmi vzácní! No prostě ráj. A když na cestě zpátky zapadalo slunce, na louce se pásli klokani, kolem křičeli papoušci a my jen nehnutě stáli a tu krásu pozorovali, tak jsem věděla, že tohle jsou přesně ty momenty proč stojí za to cestovat.